Zamenhof.info

Esperanto

Esperanto (původně Lingvo Internacia) je nejrozšířenější mezinárodní plánový jazyk. Jeho název pochází z pseudonymu “Doktoro Esperanto”, pod kterým židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof v roce 1887 publikoval základ jazyka. Ruská verze první brožury o tomto jazyce získala svolení cenzury k publikování 26. července a toto datum je považováno za zrození esperanta. Zamenhof zamýšlel a taky dokázal vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro mezinárodní komunikaci. Cílem jazyka přesto není nahradit ostatní, národní jazyky, ale fungovat vedle nich jako jednoduchý, snadno naučitelný, neutrální a tedy i spravedlivý jazyk pro nadnárodní komunikaci.

Účastníci Letní školy esperanta 2015 na Slovensku (zdroj: Andrzej Sochacki)

Přestože žádný stát nepřijal esperanto jako oficiální jazyk, je oficiálně vyučováno ve více zemích, např. v Maďarsku a Číně. Esperanto používá mezinárodní komunita, která čítá podle různých měřítek 100 tisíc až 2 milióny mluvčích (v závislosti na úrovni znalosti); podle různých měřítek je také od 1 tisíce do několika tisíc rodilých mluvčích.

Průvod při 101. světovém kongresu esperanta ve slovenské Nitře (zdroj: Jozef Baláž)

Esperanto získalo několik mezinárodních uznání, např. 2 rezoluce UNESCO a podporu známých osobností veřejného života. V současnosti je používané k cestování, dopisování, vzájemnému porozumění při mezinárodních setkáních, kulturních výměnách, kongresech a vědeckých diskuzích, v původní i překladové literatuře, hudbě, divadle, filmech, v tištěném i internetovém zpravodajství a rádiovém i televizním vysílání.

La Perdita Generacio, švédská hudební skupina, která zpívá v esperantu (zdroj: Andrzej Sochacki)

Slovní zásoba esperanta vychází většinou ze západoevropských jazyků a jeho syntaxe a morfologie je ovlivněná i slovanskými jazyky. Morfémy se nemění a lze je téměř neomezeně kombinovat, čímž vznikají různá další slova, takže esperanto má mnoho společného s analytickými jazyky, ke kterým patří např. čínština; naproti tomu vnitřní struktura esperanta do určité míry odráží aglutinační jazyky, jako je japonština, svahilština nebo turečtina.

Několik knih v esperantu: překladová i původní literatura, slovníky atd.

Esperanto se dá ve srovnání s národními jazyky naučit mnohem snáze a rychleji, což má velkou výhodu. Různé výzkumy ukázaly, že je 5–10× snazší než národní jazyky. Dobré komunikační úrovně lze dosáhnout po 3–6 měsících studia. Je to možné i samostudiem (což je obvykle u většiny jazyků velmi obtížné nebo dokonce nemožné). Esperanto se učí lidé v různých zemích, ve více než 120 zemích působí kluby, skupiny a svazy esperantistů.

Odkazy pro seznámení se s jazykem

Odkazy na studium esperanta